Do Austrálie som sa zamilovala hneď po prílete
1. Čo bolo prvým impulzom na vycestovanie do Austrálie?
Bylo to v roce 2017, kdy můj brácha v rámci plavání odjel na plavecký kemp do Austrálie. V té době jsem ještě studovala vysokou školu, ale když se mi naskytla příležitost ho navštívit, neváhala jsem ani minutu. Byla to moje úplně první zkušenost s Austrálií, a musím říct, že mě okamžitě uchvátila. Hned po příletu jsem se zamilovala do přírody, počasí a hlavně neskutečně milých lidí, kteří byli vždy připraveni pomoct s úsměvem. Cestovala jsem po nádherném okolí Gladstonu a Bundabergu v Queenslandu, kde jsem měla možnost poznat místní kulturu, a na pár dní jsem zamířila i do ikonického Sydney. Když jsem se po dvou týdnech vracela domů, měla jsem v hlavě jedinou myšlenku – do Austrálie se prostě musím vrátit.
2. Ako ti napadlo ísť študovať business práve do Austrálie?
Po dokončení vysoké školy jsem se přestěhovala do Londýna, kde jsem potkala svého, nyní již, manžela. S ním jsme pak několikrát měnili místo pobytu po Evropě, což mi dalo skvělou příležitost získat různé zkušenosti a rozšířit si obzory. Během té doby se mi v hlavě zrodil nápad, jak propojit podnikání s oborem, který jsem vystudovala. Jenže s podnikáním jsem neměla příliš zkušeností a nevěděla jsem, kde začít, takže jsem začala uvažovat nad nějakou školou nebo kurzem, který by mi pomohl.
Protože je můj manžel vášnivý cestovatel a Austrálie ho vždy lákala, tak jsem si řekla, proč to nezkusit a nespojit příjemné s užitečným? Začala jsem pátrat po školách a kurzech v Austrálii a narazila jsem na nepřeberné množství možností. Naštěstí jsem dostala doporučení na vaši agenturu (G8M8), která mi pomohla najít ideální školu, která by mi vyhovovala.
3. Splnilo štúdium tvoje očakávania?
Zatím studuji teprve třetím měsícem, takže ještě nedokážu úplně posoudit, jestli studium splnilo všechna moje očekávání. Ale zatím mě to baví a naučila jsem se spoustu nových věcí, které mi určitě pomohou při začátcích mého podnikání.
4. Aké boli tvoje prvé dojmy z krajiny protinožcov?
Z mého prvního příletu do Austrálie si dodnes přesně vybavuji ten moment, kdy jsem v Brisbane vyšla z letiště – první, co jsem slyšela, byli zpívající papoušci, kteří poletovali všude kolem. K tomu palmy, modré nebe a hřejivé sluníčko. Ten pocit štěstí mě okamžitě zaplavil, jako bych vstoupila do úplně jiného světa. A letos, když jsem se vracela zpátky, přesně v momentě, kdy pilot ohlásil, aby se posádka připravila na přistání, jsem měla pocit, že se vracím domů.
5. Aký rozdiel vidíš ty medzi Austráliou a Českom?
Rozdíl mezi Austrálií a Českem vidím opravdu velký, a to nejen v odlišné flóře a fauně, ale rozdíl vnímám i v lidech. Momentálně jsme na Gold Coast, ale i když jsem byla ve větších městech jako Brisbane nebo Sydney, všude jsem se setkala s vlídností, úsměvy a ochotou. Lidé jsou tu otevřenější, rádi vám pomůžou a celkově je atmosféra v Austrálii taková uvolněnější a přátelštější než v Česku.
6. Čo bolo najťažšie po prílete do Austrálie?
Určitě byla pro nás první velká výzva ubytování a práce. Jsem moc ráda, že jsme si na první měsíc zařídili ubytování přes vás (G8M8), protože hledat si pak něco svého je opravdu náročné, jak časově, tak finančně. Bez toho bychom to měli mnohem těžší. Musím ale zmínit ještě jednu věc – australský akcent! Upřímně, doteď mám problémy rozumět lidem z "outback," tedy z menších městeček a vesnic. To je pro mě stále velká výzva, ale na druhou stranu se to snažím brát jako součást toho australského dobrodružství.
7. Čo ťa najviac zaskočilo a naopak milo prekvapilo?
Těžko říct, protože jsem víceméně už věděla, do čeho jdu. Co ale musím zmínit je, že tu na všechno chtějí reference – a ano, opravdu si je ověřují! Chcete si pronajmout byt? Pak dodejte alespoň 2-3 reference z předchozích pronájmů. To samé platí u práce. Je to úplně jiný systém, než na jaký jsme v Evropě zvyklí. S manželem jsme hledali byt, který nebudeme sdílet s dalšími lidmi, a stanovili si nějaký rozpočet. Bytů bylo docela dost, ale čím levnější, tím více zájemců. A pokud nemáte reference nebo ani práci, i když máte úspory, tak si Australané raději vyberou někoho, kdo už má historii tady v Austrálii. Nejprve musíte projít sítem přes agenturu, a potom má finální slovo majitel bytu.
Naopak, co mě mile překvapilo, je místní životní styl. Tady se vstává mezi 5. a 6. ráno a lidé chodí běhat, surfovat nebo se jinak aktivně vybít. A musím také zmínit, jak nádherně tu spojují přírodu s městem. Je tu krásně zeleno, všude létají papoušci, slyšíte šumění oceánu... Prostě kombinace přírody a městského života je tu úplně jedinečná.
8. Ako to bolo u teba s prácou? Ako dlho si ju hladala a čo teraz robíš? Čo sa ti najviac osvedčilo pri hľadaní práce?
Musím říct, že jsem na práci moc nespěchala. Můj manžel, díky svým dlouhým a rozsáhlým zkušenostem v oblasti pohostinství, si našel práci během dvou dnů. Já jsem to měla trochu jinak, protože jsem nechtěla pracovat v restauraci nebo kavárně a spíše jsem hledala pozici recepční, takže jsem si víc vybírala. Nakonec jsem našla práci asi po měsíci, která mi vyhovuje – pozice administrace a recepce v malém hotýlku u pobřeží. Mám tam docela volnost, jsem sama sobě pánem, mám na starosti objednávky a celý tým uklízeček.
Určitě bych mohla najít práci i dřív; byla jsem na pohovorech ve velkých hotelech, kde mi práci nabídli, ale já hledala spíše něco menšího a klidnějšího.
Při hledání práce se mi osvědčilo mít dobře sepsaný životopis podle australských norem (což se dá najít na internetu), mít založený LinkedIn profil a využívat platformu Seek. Také funguje strategie, kdy si vyhlédnete konkrétní místa, kde byste chtěli pracovat, a pošlete e-mail se životopisem, motivačním dopisem a referencemi. Ty reference jsou opravdu důležité, na ty nezapomínat. A pak už jen hodně štěstí!
9. Dá sa v pohode vyžiť aj s prácou popri štúdiu?
Tohle je docela zapeklitá otázka. Rozhodně by bylo snazší mít možnost pracovat tak, jak by člověk chtěl; ty restrikce jsou omezující. Na druhou stranu, mnoho zaměstnavatelů je tu na to zvyklých a má spoustu zaměstnanců na studentských vízech.
Asi bych to shrnula takto: kdybychom měli žít v Evropě za stejných podmínek, určitě by to nešlo a nepřežili bychom ani první měsíc. Ale v Austrálii, ač to pro mě bylo překvapení, se to docela dá. Není to sice na žádné vyskakování, ale dá se to zvládnout. Člověk si musí trochu stanovit týdenní rozpočet a naučit se hospodařit s penězi. Musím ale zmínit, že velkou pomocí je, když má škola prázdniny – v té době restrikce neplatí a člověk může pracovat, kolik hodin chce. Tady je prostor na to si našetřit hodně peněz.
10. Ako sa ti páči prístup agentúry?
Jsem velmi ráda, že jsem zkontaktovala právě G8M8, konkrétně paní Simonu. Pomohla mi se vším, byla velmi ochotná a komunikace byla rychlá. Vše mi skvěle vysvětlila. Pomoc pokračuje i dál, a to přímo v Austrálii, kde sídlí paní Andrea, která je připravena pomoci s čímkoliv, co je třeba. Agenturu mohu jedině doporučit – jsem naprosto spokojená!
11. Odporučila by si tento nápad vyraziť do Austrálie aj ostatným? Čo by si napríklad urobila inak, keby si sa mala znova rozhodnúť?
Rozhodně ano! Je to velký krok a lidé si určitě musí pořádně promyslet, jestli půjdou do jazykové školy, nebo do odborné, a kolik peněz do školy chtějí investovat. Také si musí uvědomit, že většinou jsou jazykové školy mnohem intenzivnější, takže člověk tráví většinu času ve škole, zatímco odborné školy nemají tolik hodin týdně, což se hodí spíše pro lidi, kteří potřebují být flexibilnější.
Příště bych určitě dorazila už s referencemi z minulých prací a bydlení, protože shánět to na dálku byl docela záhul.