HISTÓRIA: Kulturní a spirituální bohatství aborigincú (1. část)

1. Úvodná stránka
2. G8M8
3. Časopis Slovak HERALD Czech

První obyvatelé zeměkoule

Nejen v duchovnním proudu literatury, která se zajímá o šamanské akouzelnické rituály se uvádí, že původní obyvatelé Austrálie –Aboriginci, byli i prvními obyvateli na zeměkouli a žili v těsnémspojení s přírodou. Existovali už v dobách, kdy Egypťané stavělipyramidy, kdy Řekové budovali Panteon, existovali když byla Britániepodmaněna Římskou říší a žijí zde dodnes. S tímto tvrzením konečněsynchronizuje i jejich fyzický zjev, který si v podstatě nezměnnýzachovali dodnes, kdy zejména stavba hlavy odpovídá stavbě hlavypravěkých lidí. O jejich spojení s přírodou dodnes vypovídá jakjejich  dochované, tak soudobé výtvarné umění a hra na didgeridoo,které je pokládáno za nejstarší hudební nástoj na světě, tak zachované šamanské rituály. V neposlední řadě se traduje, žeaborigninští šamani měli při svých rituálech přístup jak k informacím ominulosti zeměkoule, tak k informacím o budoucnosti zeměkoule.

Tvrzení o délce času Aboriginců v Austrálii dokládá odkrytí hrobu nabřehu dnes vyschlého jezera Mungo ve státě New South Wales, v němžarcheologové objevili ženskou lebku, které stáří bylo zhruba 28 tisíclet. Při následném podrobnějším archeologickém průzkumu okolí jezeraMungo byly objeveny pozůstatky více než 100 lidí, dále kamennénástroje, ulity sladkovodních škeblí, kosti ryb a suchozemských zvířat.Místní naleziště dokumentují bohatý životní styl tehdejších obyvatel,jehož důležitou součástí byly propracované duchovní obřady. Nálezydokazují, že se zde nachází místo nejstarší obřadné kremace na světě. Vroce 2000 bylo provedeno opětovné datování ostatků od jezera Mungonemodernější metodou analýzy mitochondriální DNA. Na základě testůdospěl tým Australské národní univerzity k výsledku, že nejstarší zkoster je stará kolem 70  tisíc let. Tím se značně mění dosavadnípředstavy o migraci našich nejstarších předků. Zejména tyto objevyvědce dovedly k závěru, že Austrálii člověk osídlil dříve, nežAmeriku.     

Dochované prameny o životě domorodců praví, že tito přežívali pomocílovu, rybolovu a sběru bylin. Muži lovili zvířata jako klokany, hady,ještěrky, kachny a papušky. Na chytání a zabíjení zvěře používali kopía bumegangy. Někdy lovili ve skupinách,> >každý se podílel nalovu. Na tomto základě jedna skupina hrála úlohu naháněčů a  nahánělizvířata naproti druhé skupině. Ta byla ozbrojená a čekala na zvířata.Někdy na polapení zvěře používali oheň. Aboriginci měli perfektníznalost fauny a flóry na jejich území a učili se lovit už od dětství.Aboriginské ženy a dívky sbíraly různé druhy bobulí, sladké brambory ajiné druhy jídla. Zbraně (většinou sekery) vyráběli připevňovánímkamenů a jejich odštěpků ke kusům dřeva. Kameny byly připevňoványšlachami a včelím voskem a brousili je třením o kameny. Tyto primitivnísekery používali jak příruční nástroj určený k boji, tak i k běžnémuživotu. V místech, kde nebylo možné sehnat materiál na výrobu seker,cestovali obyvatelé do jiných krajů a materiál kupovali.

Pravidelně se vydávali do hor, kde hledali další potravu a provádělináboženské rituály. Protože Aboriginská společnost byla velmispirituální (mysleli si, že duchové stvořili zemi a byli zodpovědni zanarození a smrt), pracovali Aboriginci s magií. Věřili v sílu magickýchkamenů a krystalů. Na území Sydney na severních pobřežích Port Jacksonu(Neutral Bay, Cammerary) žil Cammeragalský podnárod. Byli vůdciceremonií a někteří byli známí jako Coradgis nebo Korajis (šamani nebodoktoři). Bylo často řečeno, že aboriginská “magie” zahrnovala iluzi ahypnózu. Evropané je navzdory jejich kulturním pokladům považovali za primitivní národ.

Po mnoho let se množství lidí pokoušelo poskytnout poznatky o zvycíchnebo přítomnosti Aboriginců na tomto kontinentu. Teorie zahrnuje zmínkyo negritských, murrayianských a australoidských divizích lidské rasy.Podle jedné aboriginské legendy, na počátku časů byly dvě dívky chycenyobrem, který si je chtěl vzít za ženy. Dívkám se ale podařilo utéci asnažily se dostat ke svým lidem. Když obr jejich útěk zjistil,rozzlobil se a chtěl si vzít zpět to, co považoval za svůj majetek.Starší kmene uchystali na obra past. Na cestě vedoucí k sídlu kmenevykopali velkou jámu. Obr, zaslepený vztekem, do jámy spadl a  bylokamžitě zabit spoustou oštěpů. Jak se ale v obraně před oštěpy a  vesmrtelné křeči stočil, začal troubit na svůj penis a vydal velmihluboký, vše pronikající zvuk. Lidé se pak dlouhou dobu snažili tenzvuk napodobit, ale nedařilo se jim to. Až jednou našli delší kmen,jehož střed vyžrali termiti, a když do ní foukli, tyč vydala kýženýzvuk. První didgeridoo bylo na světě.

Aboriginci dokázali vytvořit sociální strukturu s mnoha jazyky aoriginálním uměním. Jejich společnost se vyznačovala bohatou kulturou arozvinutou komplexní formou výchovy. Po celý vývoj své civilizace sidomorodci ústně předávají zkušenosti nutné pro přežití. Zachovávajíkomplexní pohled na svět, takže jejich život se skládá nejen zpřítomnosti, ale i minulosti a  budoucnosti. Věci známé i neznámé,člověk a okolní příroda, to vše tvoří jeden celek, kde všechny částispolu souvisí a nemohou bez sebe spolehlivě fungovat. Tato zvláštnísymbióza prostupuje jak ústní tradicí a písněmi, tak i náboženskýmiúkony a sociálními vztahy.

V roce 1974 vydali Aboriginci tzv. dokument “MABO”, který hovoří onezbytnosti Australanů ve vší své hloubce pochopit potřeby domorodýchobyvatel a  zároveň žádá Aborigince o nutné pochopení ekonomickýchnezbytností fungujících v Austrálii.

Aboriginci mají také svoji vlastní vlajku. Navrhl ji aboriginský umělecHarold Thomas a používána je od 14.  července 1971. Má být symbolem proaustralské domorodce a vyjadřuje jejich boj a jejich identitu. Černábarva reprezentuje domorodé lidi, červená reprezentuje zemi a duchovnívztah domorodců k zemi a žlutá slunce, dárce života. Australskou vládoubyla aboriginská vlajka plně akceptována 14. července 1995.

Kulturní a spirituální bohatství Aboriginců je nesmírné a s úctou sepřed ním sklání každý kulturně založený člověk na zeměkouli. S obdivemby bylo vhodné shlížet k těm Aborigincům, kteří navzdory svémuneblahému osudu žijí v komunitách na některých územích Austráliepůvodním domorodým životem, ve kterém se snaží o zachování tradic,rituálů a zvyků a domorodého umění v celém jeho kontextu. Také protokulturní a spirituální svět může čerpat z  jejich nepřeberné pokladniceumění a spirituálních vědomostí.

(Čerpáno z  faktografickýchmateriálů)                               
Zdena Malinová Petrik